Lothova mapa Čech z roku 1847
Mappa Králowstwí Českého, Topographisch-statístische
Post und Strassenkarte des Kdnigreiches Bóhmen nach den besten uorhandenen
vuellen.
Copyright © Historický ústav AV ČR v Praze, mapová sbírka.
Kartografické práce Jana Lotha (1816-?) patří
mezi první, na nichž se v polovině 19. století začala objevovat
čeština. Dvojjazyčné české a německé tituly a zčásti i názvosloví
svědčí o výrazných změnách, jejichž začátky spadají do sklonku 18.
století a během 19. století utvářely novodobý český národ a formovaly
moderní společnost.
Lothova mapa Čech z roku 1847 (800x950 mm, grafické
měřítko v dolnorakouských mílích, cca 1 : 400 000) je podobně jako
jeho mapy českých krajů (Boleslavského, Budějovického, Kouřimského,
Prácheňského a Táborského) graficky velmi pěkně vypravena a má až
na chybějící zobrazení terénu bohatý obsah. Znázorňuje dobové správní
rozdělení Čech na šestnáct krajů, silniční a železniční síť, sídla,
podrobně rozlišená podle jejich významu, údaje o nerostných nalezištích,
dolech, průmyslových závodech, poštách, lázních, školství aj.
Plánek Prahy zachycuje město dosud sevřené hradbami, zvlášť je umístěna
mapka okolí Prahy s místy dosažitelnými během jedné hodiny. Mapu
doplňuje statistický sumář šestnácti krajů a stručný popis Království
českého. Na svou dobu výjimečné parergon (obrazová výzdoba na rnapách,
zejména v 18. století) v pravém dolním rohu mapového listu je alegorií
krásy a bohatství české země.